Tavda Mansi Language
the analysed corpora of an extinct dialect of Mansi language
5. Tale of the boy and the girl
Collected from:
Pawel Ignat́ič Simpajew - ut́ə́ŋ-kuli påo̰l(əŋ ko̰m) (Кузяева) - 20 April 1889
Source:
Munkácsi Bernát – Kálmán Béla (1892–1902, 1952, 1963): Vogul népköltési gyűjtemény I-IV, II/1, II/2, III/1, III/2, IV/1, IV/2. Akadémiai Kiadó, Budapest.
IV. (366-368)
jū-pūńśit jū́-ǟwíńśit majt
1. jū́-pūńśít jū-ǟwińśit ålǻntēt. juwí-puwí po̰t äləslím måltǻ-
kål ilkä́läl. tåmə́ŋ ītú ju-jǟnt, juwí-ǟwít́in kårǻtål: juwí-ǟwít́ ku-
jä́läl. jū-pū åmǻĺtål jū́-ǟwít́in: « jū́-ǟúm, ńokó̰r-mǟs nöu tǟk nám-
salēn? » - « nū-mǟsən námsalēm, nöu šåu ilkä́llēn. » - jū-pū åmǻĺ-
t́ål: « jū-ǟw, äm-mǟsəm äl namsən, úkäil seím-korú sówēn! » jū-pū
tåmə́ŋ ko̰lä́it́ məškə́ts, ås sojnǻ mińä́s. ītútin ju-jǟnt. jū́-ǟwít́in
kårǻtål: töu ås målǻit́-kårnǻl-pəl seím-korú sōs tä kǻtəl. « jū-
ǟw! kə̄rtə́ŋəś nóŋ-åmǻĺtən ämä́n, ńokó̰r-mǟs nöu ärúlåkən nám-
salēn? » - « jū-pūm kǻntlən, äm nūn åmǻĺt́lēm: ńər-čöu pår pöŋ
årkə́ŋ tōńśə́pēm, ko̰m-pǟ́ləŋ ilä́ntäl nó̰məl, påtǻlåk-pǟrt nó̰ŋ-jåŋk-
tǻləu, äm pö́ŋ ǟtəmnə́l nó̰ŋ-töwítälium, seím-korú tit́ínəl äm so̰wǻn-
tēm. » kōrmə́t kǻtələn juwí-puwí tusléjiŋ ǟ mińänt, måltǻkəm nóŋ-
tə̄rpə́ktstil, kwīr pōj-pǟlən wṓntəs kåråúlåto̰ŋ. šåu-əm čolǻ wo̰nǻs, úk-
mət-čö́ut juwí-ǟwít́ pöŋ årkəŋ tōnśə́pəs, påtǻlåk nó̰ŋ-jåŋktus,
ko̰m-pǟ́ləŋ kǟtím kul-kə̄r jú-tǟrə́tst, ǟw pö́ŋ-ǟtə́nəl nó̰ŋ-töwítus.
miśkə́rək il ǟ ruktǻs, måltǻkəm ustíl, ko̰m-pǟ́ləŋmi tǟ́r-pǟtitstil.
2. ko̰lä́it́åtən ås tusléjiŋ mińäs. tåmə́ŋ itú ju-jǟnt, kit́úləktäl:
« jū-ǟw! nūn äk-kån ǟ ilä́ntǟl iń? » ǟw åmǻĺt́ål: « mičä́k ilä́ntäl
ämä́n läkä́näwəl, på̄ś-pöŋt ĺṓńčtåktål: «« jū-pū lúrkətpäl, jū-pū,
jū-pū čúrkətpäl. »» ĺṓńståktə́m pájti: «« mičä́k »» - lǟnt - «« läkä́nəktiu! »»
mičä́k-jitəl tə̄́-jänkə́u, tə̄́-jänkə́n, tó̰l töu purú-mińä́nt. » ko̰lä́it́åtən
miśkə́rək ås ǟ mińä́nt tusléjiŋ, kåråúlåto̰ŋ wṓntə. šåu-əm čolǻ wo̰nǻs
mičä́k på̄śpöŋən jis, ĺṓńčtåktål: « jū-pū, jū-pū, lúrkətpäl, jū-pū, jū-pū,
čúrkətpål. » ĺṓńčtåktə́m il-pajtəs, juwí-ǟwít́-jitəĺ läkä́nəktə́ŋ naukótst.
miśkə́rək kə̄ńś kún-kǟlä́pəs kwīr pó̰j-pǟlnə́l, jim ǟ́wmi íl-pūstíl, il ǟ
tǟrtä́ntil. ǟw åmǻĺt́ål: « nū äm kó̰məm sōn, äm nū nīn só̰wēm! » toj
wǟ́rəst, tīní tīstä́, årǻk ǟ́jist, ålǻntēt, ko̰jǻntēt.
3. jū-pū nītí kikrə́l sōs, puwí tīls. miśkə́rək jū́-ǟwít́ wōrkǻtål.
úk-mət-čö́ut mińí wo̰rǻnən ló̰-såó̰r täitə́ŋ kǟls, muś puwä́n tú-čöút
pə̄k íśkərtä́l, ǟw kun-kǟls, il-äləm ko̰m-pǟ́ləŋ uk kǟ́t-pǟlí jú-to̰lǻstil,
ǟw-pū på̄kt kǟ́nšto̰ŋ naukotstil. ǟw pū ĺṓńčim il-pajts. oŋkí ju-tōs,
kǟt-pǟlmi íl-wastíl, íl kanšəstíl. « äm íl-kulúləm jū-pūm kǟ́t-pǟlí
kunä́k tī päts? » - lǟnt - « kulä́it́åtən, wōrín, äm iń nänä́nnel
íl-mińə́m, mämä́m-jitə́l jiwä́, nänänmi jú-tīlä́nu. jū-pūnət jū-ǟwińśit
ti kulä́nnəl íl-kaitəst, tə̄́-kaitəst, tə̄́-kaitəst, úk-mət-čö́ut ílməś
íl-å̄rtəst. lək-kårǻtlēt, tå̄rə́m-pöŋnə́l kälú kånǻntål. ti kälú åš-šei
nó̰ŋ-käŋkǻst. tå̄rə́m-pöŋən no̰ŋ-joktəst: tå̄rə́m-pöŋnə́l jålkáil
karåtlēt, wåjǻntilån: nītínət ǟkí jóktəst tän kulä́n-på̄kən. kul
på̄kəl tə̄l sänkä́siu: « īkəməŋət » - lǟ́ntēt - « kul-kə̄rt, íl-åjǻst! »
juwí-puwí lo̰ntú wǟrkítim töuləmləs, juwí-ǟwít́ ī́mp-jampú töulə́mləs.
iń-pəl ålǻntēt, iń-pəl töulä́llēt.